Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Dovolte mi vám připomenout, mniši, že byste neměli pomlouvat. To je jedno z vašich přikázání. Neříkejte věci, které nejsou pravdivé, jen abyste někoho jiného ponížili, jako jste to udělali mně. I když chcete pomlouvat, musíte si ověřit, zda jsou všechny ty pomluvy pravdivé. Úmyslné lhaní je ještě horší. V pekle vám uříznou jazyk, to přece víte. Buddha vás naučil mnoho věcí o tom, jak jsou lidé v pekle trestáni, pokud se ctnostně nedrží předpisů – jen proto, aby byli dobrými lidmi, nemluvě zatím o tom, aby se stali svatými. I co se týče pouhých Pěti Pravidel pro laiky, porušili jste téměř všechna. […] Takže prosím, buďte opatrní. Nepomlouvejte mě. Upřímně řečeno, na mé pověsti už mi nezáleží, protože se s vámi všemi nedokážu vypořádat, mnichy i laiky, je vás příliš mnoho. Ale také to přináší smůlu vaší zemi, Âu Lạc (Vietnamu). Chápete to? Cokoli špatného bude špatné pro vás a špatné pro vaše příbuzné, vaše přátele, vaši rodinu, vaši zemi. […] Jako mnich byste měl mít především soucit. Dokonce ponižujete mou fyzickou bytost, jen pro svou zábavu, jen aby si lidé mysleli, že jsem ta a ta a další. Proč to musíte dělat? Využijte svůj vlastní talent, svou vlastní výmluvnost, své vlastní znalosti o buddhismu, alespoň ze súter, nemluvě o tom, že vůbec nejste osvícen. Jinak byste neudělal něco takového, jako je pomlouvání mě, protože jsem velmi dobrá osoba, nemluvě o tom, zda jsem Buddha či nikoli, zda jsem osvícená nebo ne. Jsem velmi dobrý člověk. Celý život jsem jen pomáhala lidem, pomáhala zvířecím lidem, pomáhala stavět chrámy, pomáhala některým jeptiškám nebo mnichům, kteří potřebovali finanční pomoc nebo pomoc s jinými věcmi, tehdy i teď. Nikdy jsem vám neublížila, ani vašemu chrámu, ani vaší pověsti. Ani jsem neznala vaše jméno. Mnohé z vás – neznala jsem vás. Nikdy jsem vás neznala. V životě jsem nikdy neobejmula žádného mnicha a neřekla: „Miluji vás.“ Nevidím na tom nic špatného. Kdybych tu osobu opravdu milovala, objala bych ho nebo ji, stejně jako miminka či děti. A to dělám mnohokrát se svými vlastními žáky. Objímám je na veřejnosti, pokud je někdo dobrý nebo pokud cítím, že jsou milující a laskaví a že udělali něco dobrého pro společnost. Dokonce bych objala i bezdomovce či chudé lidi. Nebo jsou-li chudí a bezmocní, nebo mají zlomenou ruku či tak něco, určitě bych je objala a řekla: „Miluji vás,“ samozřejmě. Ale u mnichů jsem to nikdy neudělala. Protože znám mnišská pravidla. Neměli by se přibližovat k žádné ženě, natož aby se objímali a říkali: „Miluji vás,“ a podobné věci. Takovým chováním si tak trochu škodíte, dáváte lidem najevo, že nejste opravdový mnich. Zvlášť když vás ani neznám. Nikdy jsem vás neznala. A i kdybych vás obejmula, i kdyby se stalo, ach, nevím, z 10 000 milionů případů by se třeba jednou stalo, že bych vás obejmula, jednou jsem vás obejmula či řekla: „Miluji vás,“ pak by to znamenalo, že k vám chovám vřelé city, že vás miluji. Proč byste tedy o mně vůbec mluvil špatně, šířil o mně nepravdivé pomluvy a hanil mě, aby si lidé mysleli, že jsem špatná, nebo aby mi moji žáci méně důvěřovali, či mě opustili? To je horší než hřích pomlouvání a lhaní o mně. Je to horší, protože rozdělit sanghu v buddhismu je jeden z nejhorších hříchů, jakých se můžete dopustit stejně zlý jako zabít své rodiče nebo zabít či ublížit Buddhovi. To přece víte. Pokud ne, radím vám, abyste odložil své roucho. Přestaňte už dál podvádět věřící buddhismu a hromadit na sebe stále více a více pekelné karmy. Zamyslete se nad tím. Přečtěte si znovu sútry a vyhýbejte se podobným činům vůči komukoli, nejen vůči mně. Mně jste to už udělal. Teď už je příliš pozdě. Nevím, jestli se dokážete kát a očistit se od toho hříchu. I když vám odpustím a navždy vám odpustím, nebo i když vám chci pomoct, nevím, jestli to smím udělat. Laici, laičtí Aulaci (Vietnamci), jsou stále zranitelní. Ne všichni jsou osvícení. Budou-li následovat mnichy, jako jste vy, nikdy nedosáhnou osvícení. Takže když mě hubují, pomlouvají mě nebo mě jakýmkoli způsobem ponižují, chápu to. Odpouštím jim a modlím se za ně, za jejich hříchy. Ale vy byste údajně měl být mistr. Když jste mnich, všichni vám už říkají mistře, bez ohledu na to, jak dlouho jste mnich. I když si právě oholíte hlavu, respektují vás, dávají vám dary a oběti. Sklánějí se před vámi. Padají před vámi na kolena. A vy se takhle chováte? Zamyslete se nad tím. Nevytvářejte si žádné další peklo, věčné peklo pro sebe, to neúprosné peklo, o kterém se zmiňují sútry v buddhismu. Buddha to zmiňoval mnohokrát. Musíte si to pamatovat. Nenoste jen roucho a o sútrách buddhismu nic nevíte. To vás zavede do pekla, ne do Země Buddhy. To vám slibuji. Přísahám Všemohoucímu BOHU, všem Buddhům, že vám říkám pravdu. Tak si dávejte pozor. Dávejte si pozor, jste ctihodný. Změňte své způsoby, buďte skutečným ctihodným, útočištěm pro všechny své následovníky. Nestávejte se „zmetkem“. „Košem na odpadky“. Koš na odpadky se liší od útočiště. Přeji si, abyste se změnil a dosáhl osvícení jakýmkoli způsobem, který najdete. A pamatujte na peklo, abyste do něj nespadl, abyste se mohl změnit a stát se skutečně dobrým mnichem. Kéž vás Buddha požehná. Všechny mé milované BOŽÍ děti, BOŽÍ žáci, nevím, kolik těch, kdo nejsou žáky sleduje naši televizi, chci říct, aby toto viděli, odvysíláme-li to v rámci Fly-in News, ale jsem si jistá, že vy všichni rozumíte a víte jistě, že jsem vám řekla celou pravdu. Jen si myslím, že by pro vás mohlo být zajímavé dozvědět se například o té světlušce, která pohlížela s despektem na mou mladistvost a řekla mi, že jsem „příliš stará“ na to, abych bojovala proti negativním. Jen jsem se zasmála a velmi mě to pobavilo. Nikdy se na ni nezlobím. Zůstala jen krátkou dobu a pak odešla. Později jsem se jí zeptala: „Ach, kde jsi?“ Řekla, že je teď daleko. A to bylo o tři hodiny později. Ale já jsem řekla: „Jak jsi daleko?“ A ona řekla, že asi 200 metrů ode mě, od mého stanu. Ach můj Bože, trvalo jí tři hodiny, než ušla 200 metrů. A ona jde dál, aby si našla partnera. To jsem vám už říkala. Být zvířecími lidmi, dokonce i hmyzem, to je tak obtížný život. Chci říct, že my lidé si myslíme, že už máme velmi komplikované a obtížné životy. Takže je lepší se nevracet zpět. Praktikujte svou Metodu Quan Yin, jak vás byla učena v době zasvěcení. Buďte alespoň dobrými lidmi. Dodržujte Pět Pravidel. Takto můžete být stále dobrými lidmi. A i kdybyste se museli vrátit znovu jako lidé, můžete být lidmi. Nemusíte sestupovat po evolučním žebříčku, ale stoupat pouze vzhůru. Pak budete mít pohodlný život, bohatý život. Záleží to samozřejmě také na vašich zásluhách, život za životem, a také v tomto životě. Nejlepší je osvobodit se od toho všeho, od toho všeho. Svobodní, svobodní od všeho – od štěstí, neštěstí, od slávy, od zlého i dobrého, od všeho – osvobození, osvoboďte se od toho všeho. Nepřipoutávejte se k ničemu na tomto světě, dokud tu stále žijete. Pak budete navždy svobodní. Dokonce můžete pomáhat ostatním, aby byli svobodní, tak jako to dělám právě teď. Dovolte, napiji se vody. Vrátím se. Nedávno byl jeden z mých psích lidí velmi nemocný, najednou takhle onemocněl. A já jsem ho ani nemohla vzít k lékaři ani mu sama dát léky. Teď už se mnou není. Nebe mi řeklo, že to pochází od negativní síly, která využívá mého psího člověka, aby mi způsobovala bolest. Ani ne fyzicky, ale… Požádala jsem BOHA, abych se mohla postarat o jeho karmu, ale není mi to dovoleno, protože by to pro mě bylo příliš dobré. Až dosud, zejména v posledních letech, mi není dovoleno mít nic, co by mi přinášelo potěšení, co by mi přinášelo štěstí. Ani třeba mít u sebe psí lidi, nebo mít u sebe ptačí lidi, nebo mít u sebe kteréhokoli z těch dobrých členů týmu, takovéto věci. Nebo dokonce občas ochutnat dobré jídlo. Stejné jídlo, ale když ho sníte, řeknete: „Páni, to je Nebe.“ Pro mě je to prostě ploché, jako tráva, nebo to chutná trochu slaně či sladce – to je vše, nic víc, ani to není lákavé nebo příjemné. Jím jen proto, že vím, že musím. I jídlo pro mě také znamená být ve spojení se světem. To jsem už vysvětlovala dříve. Ale jsem ráda, že právě teď žiji tady, na tomto místě, protože toto je velmi požehnaný les, velmi požehnané místo, kde jsem si postavila stan – velmi vzácný duchovní poklad. Photo Caption: „Dobrý vzhled neznamená vždy skutečnou kvalitu!“
