Katastrofa začíná od úst, 1. část z 6

Ta píseň má v sobě duchovní upřímnost. Jako bych si hrála na světě a nevěděla, kde je moje původní Místo. […] On jen říká: „Když tudy procházíš, tohle místo se stává jako večírek, velmi šťastným. Takže se stanu hotelem – nechám tě na chvíli odpočinout, pokud se chceš zastavit.“ A v další větě říká: „Když tudy procházíš, nespěchej.“ Chce říct: „Zůstaň na chvíli.“ „A já se stanu malými kamínky a budu se pohybovat spolu s tvými kroky.“ […] „Když pluješ na přívozu, proč tak spěcháš? Přál bych si být kutálejícím se oblázkem, který následuje tvé ladné kroky.“ […].

Stáhnout fotografii